27. 2. 1867 Rakousko-uherské vyrovnání

Den obnovení uherského říšského sněmu můžeme považovat za začátek rakousko-uherského vyrovnání, tento den připadá na 27.2.1867. Bylo co slavit, ovšem slavili snad pouze Maďaři. Češi se svého kýženého „ausglajchu“ nedočkali jednoduše z toho důvodu, že ve „svých“ zemích nebyli sami. Proto tedy nedošlo k vyrovnání a proto se císař nedal korunovat na českého krále, nacionalismus byl v té době u obou zemských národů natolik vyhrocený, že se muselo každé gesto vážit na lékárnických vahách. Každý projev vstřícnosti vůči Čechoslovanům by musel býval být ihned vystřídán vstřícností vůči českým Němcům. V Uhrách s jedním státním národem (maďarským) tento problém oficiálně neexistoval, zde byly nemaďarské národy podrobeny silnému maďarizačnímu tlaku. Ale podívejme se blíž na podmínky a důsledky vyrovnání.

Důvod pro vyrovnání byl důsledkem vnitřně- i vnější politické situace Rakouského císařství. Milníky na cestě k rozdělení říše ve dví byla v roce 1848 uherská revoluce, s tvrdými důsledky pro její vůdce a především oslabení země v Italské (1859) a Prusko-rakouské válce 1866 (Rakousko přestalo být německým hegemonem a ztratilo „westbindung“, z toho plynulo vztažení se do sebe).

Dva dny po „našem“ 27. únoru sestavuje hrabě Gula Andrássy (známý mimo jiné z Marischkovy filmové trilogie Sissi) vládu Uher. 15. března skládá Andrássy v Budíně před zraky císaře slib věrnosti. Nyní byly Uhry vnitřněpoliticky v podstatě nezávislé. Vedle společného mocnáře zůstaly v rakouských a uherských rukou ministerstvo financí, války a zahraničí. Tato ministerstva byla nazývána c. a k., císařská a královská. Vše co se týkalo vnitřních záležitostí Uher bylo k.u.-královské uherské, potažmo Předlitavska c.k. císařskokrálovské.