Antihašek z Moravy

Švejk jako údajný prototyp české povahy, Příhody dobrého vojáka Švejka jako kousavá kritika rakouské armády a rakouského státu. Ano nelichotivý obraz nejen Rakouska, ale i Čechů. Hašek byl nestverschmutzer par excelence, ať už chápeme tento fakt pozitivně nebo negativně. „Daroval“ světu obraz Čecha, českého vojáka, který je krajně nespolehlivý, jeho faleš hraničí se zákeřností, naprosto nezná slovo loajalita a kolegialita. Je jednoduše nepoužitelný.

Naproti tomu Rudolph von Eichthal narozený o pět let dříve než Hašek v Moravské Třebové, nahlíží na rakouskou armádu z pozice jejího důstojníka, jehož devizami jsou čest, služba a věrnost státu reprezentovanému císařem. Eichthal popisuje ve svých knihách

Göttlicher Funke, Miczike, Das Ehrenwort, Die Wunderkur (a dalších) to co by český čtenář v knize o rakouské armádě pravděpodobně nečekal: odvahu, odhodlání, čest, kamarádství napříč jazykovými skupinami. Jistěže se nejedná o autentické reportáže z c.k. armády, ale když člověk vezme anarchistu Haška a trůnu věrného Eichthala, tak do jisté míry pochopí, jak to v rakouské armádě chodilo.

Mimochodem Rudolf von Eichthal nezapomněl v tvorbě na svoji užší moravskou vlast, konkrétně na region Hřebečsko (Schönhengstgau). Romány Durana a Kreuzberg jsou pro obskurnost námětu opravdu hodny doporučení.