Pohledem Starorakušana z Čech

Polský kavárník, který zachránil Vídeň

Publikováno 22.02.2011 v 21:09 v kategorii Rakousko-uherská vlastivěda, přečteno: 759x

Polský kavárník, který zachránil Vídeň

Multi-kulti nefunguje, snaží se nám namluvit už i přední evropští politici. Možná nefunguje nyní a na daném místě. Ovšem není tomu tak dávno kdy existovalo, nebylo to za velkou louží, ale u nás (tehdy by se nad tím označením nikdo nepozastavil), ve Vídni. Rodilí Vídeňáci žili v téměř neproblematické symbióze s haličskými Židy, Čechy, Maďary, atd…Bylo to i jejich město. Navíc ještě existovalo povědomí, že nebýt Turků a Poláků, nebylo by pravé Vídně.

Turci obléhali Zlaté jablko (Vídeň) celkem dvakrát: 1529 a 1683. Nebezpečí dalšího postupu Osmanské říše bylo zataveno polským vojskem krále Jana III. Sobieského. Nejvíc se vyznamenal jakýsi Kolszycki (povídeňštěle se psal Kolschitzky), který proniknul do nepřítelova tábora a zjistil jeho plány. Když se ho císař ptal, co chce za svůj udatný čin, odpověděl, že ty pytle plné zelených zrn, které zbyly po Turcích. A Vídeň získala první kavárnu. To je ovšem pověst.

Prvním doloženým vídeňským kavárníkem byl Řek Iohannes Diodato. Jedním ze stavitelů dómu sv. Štěpána byl jistý Hanuš (Hans) z Prachatic. Ve vídeňské španělské jezdecké škole můžete obdivovat slovinské lipicány, přičemž císařský kočár byl tažen robustnějšími kladrubáky (z Kladrub nad Labem). Brambory jsou ve staré vídeňštině Bramburi, kluk je Klapetz a pes Tschokel, hospůdka je Beisel (vysloveno pajzl), což pochází z jidiš, a záchod je „domeček“ tedy Haisl. Naštěstí nezná čeština jeho gradaci „Schaashaisl“, protože to je opravdu fuj tajfl (pfui Teufel) ošklivé slovo.

Ke Kolschitzkymu si bohužel zajít nemůžete. Ale, když budete ve Vídní, doporučuji chlebíčky u Trześniewskiho a vídeňskou melánž s českou buchtou v kavárně Havelka. Pokud budete chtít můžete také podpořit Julia Meinla, prvního rakousko-uherského globalizátora a provozovatele řetězce kávou. Zbyl mu jediný obchod, překrásné lahůdkářství Na Příkopech. A kdo mermo mocí touží po bájném Kolschitzkym, může zajít do jeho ulice. Nalézá se poblíž Belvederu, ale už ve 4. okrese (Wieden).

Trześniewski:http://www.youtube.com/watch?v=xDgO_Rp3zPc

Hawelka:http://www.hawelka.at/

Meinl:http://www.meinlamgraben.at/page.aspx

Komentáře

Celkem 4 komentáře

  • ircoderoma 22.02.2011 v 21:21 Bravo ! Tyto stránky se mi líbí, ale ! Obsah článku není o multikulti, kterou zaplaťpánbůh už konečně začínají důležití státníci revidovat jako nefungující ! Je o nás, o Starorakušácích. Díky !


  • Autor 22.02.2011 v 21:32 Jistě, jsou o nás Starorakušácích. Chtěl jsem ale připomenout, že za Rakouska-Uherska panovala tolerance. Ve státě vedle sebe žili Rakušané různých jazyků a vyznání (včetně muslimů). Možná nás tmelila věrnost trůnu a státu. Je pravda, že se většinou nejednalo o imigranty, ale o občany našeho císařství.


  • irocderoma 22.02.2011 v 21:43 ano, a tohle nám mocipáni vzali ve jménu "národa" vzali !


  • Ivo 19.06.2011 v 00:24 Hezký stránky,
    dovoluji si představit Český svět 1913 http://kcbrno.webnode.cz/cesky-svet/


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?