Články za měsíc Únor 2011

28.únor 1857- maršál Radecký jde po 72 letech do výslužby Nazývali ho otec Radecký a putovalo o něm snad tolik příběhů jako o císaři Františku Josefovi. Legenda rakouské armády, český vojevůdce z největších. Celým jménem hrabě Jan Josef Václav Antonín František Karel Radecký z Radče (německyJohann Joseph Wenzel Anton Franz Karl Graf Radetzky von Radetz) se narodil na zámku Třebnice u Sedlčan 2. listopadu 1766. Radecký se v šesti letech stal sirotkem, dostal… Celý článek ›

27. 2. 1867 Rakousko-uherské vyrovnání Den obnovení uherského říšského sněmu můžeme považovat za začátek rakousko-uherského vyrovnání, tento den připadá na 27.2.1867. Bylo co slavit, ovšem slavili snad pouze Maďaři. Češi se svého kýženého „ausglajchu“ nedočkali jednoduše z toho důvodu, že ve „svých“ zemích nebyli sami. Proto tedy nedošlo k vyrovnání a proto se císař nedal korunovat na českého krále, nacionalismus byl v té době u obou zemských… Celý článek ›

Moravský Caruso-Leo Slezak „Narodil jsem se 18. srpna, společně s císařem Františkem Josefem. Na svět mě přivedla královna, porodní bába se jmenovala Königová, a společně s papežem Lvem XIII. Jsem slavil narozeniny. Čekala mě tedy zářná budoucnost. Narodil jsem se v Šumperku, v malém mlýně, v důsledku čehož syn mlynáře. Světlo světa jsem spatřil posledním oknem v prvním patře. Pamětní deska tam ještě není, ale slíbili mi, že až umřu, tak tam… Celý článek ›

26. 2. 1861-Počátek konstituce Ukotvení moderní demokracie v Rakouském císařství (zavedením konstitučního systému), to zaručovala nová ústava vypracovaná státním ministrem Schmerlingem. Touto ústavou se uváděl v praxi Říjnový patent z předešlého roku a upravila se pozice mezi císařem a parlamentem. Říšská rada měla být volena zemskými sněmy (což ovšem bylo Uhrami a částečně Haličí odmítnuto jako příliš centralistické). Ústava platila jako celek… Celý článek ›

Čechie Vídni, Vídeň Čechii (1) Město, které ovlivnilo České země a jejich obyvatele nejvíce (z těch která leží mimo uzemí našeho dnešního státu). Město, kterému obyvatelé Čech, Moravy a Slezska dali mnohé. Češi a Moravané udržovali obchodní styky se zemí za Rakúsem (řekou Raabs) od pradávna, koneckonců zemská hranice mezi Moravou a Dolními Rakousy je snad nejméně chráněnou z dnešních státních hranic ČR: na sebe navazující pole, louky, případně… Celý článek ›

25. 2. 1919 Ponechání koruny Návrhů bylo mnoho: hřivna, sokol, frank… haléře měly být stotiny (z francouzského centime). Zvítězil však zdravý rozum a tak si Republika československá ponechala osvědčenou korunu a haléře, tedy původní měnu Rakouska-Uherska. 25. února 1919 byl na tajné schůzce dohodnut právě tento fakt. Rakouská koruna byla zavedena roku 1892, kdy nahradila zlatý. Hovorově se zlaté mince v hodnotě 10, 20 a 100 korun označovaly jako zlaté koruny.… Celý článek ›

Rakouský sklon k sebekritice a Karl Kraus Rakušané, lépe řečeno jejich určitá část má hluboký sklon ke kritice vlastního národa a společenské vrstvy. Z naší současnosti známe Elfriede Jelinek, Thomase Bernharda a Felixe Mitterera, kteří se svými hrami nejen nezapomenutelně zapisují/zapisovali do pokladnice světového dramatu, ale zároveň vyvolávaly ohromné skandály. Je známé, že Thomas Bernard dokonce zakázal uvádět v Rakousku své hry. Domnívám se, že… Celý článek ›

Německá opera z Čech Některá umělecká díla, ač jsou mezinárodního významu, mají národní náboj. Takovou je i opera Čarostřelec (Freischütz) od německého romantika Carla Marii von Webera (byl bratrancem Mozartovy ženy Constanze). Carl Maria von Weber působil mimo jiné v Praze a cestoval po Čechách. V hlavním městě království se mu příliš nelíbilo, nazval ho ústavem pro choromyslné. Snad proto jezdil relaxovat na venkov- a právě zde na severočeském venkově… Celý článek ›

Nejrakouštější město ČR Malá anketa pro čtenáře tohoto blogu. Které místo v ČR považujete za „nejrakouštější“? Podle mě jednoznačně leží na Moravě, kde přece jenom byla provázanost s Rakouskem užší. Předem vyřazuji (nota bene slezskou) Opavu, blamoval jsem se když jsem v dojmu ze starého průvodce sliboval skupince německých turistů město kaváren a skončili jsme v jakémsi nonstopu, neboť kavárny byly-li, zavíraly o desáté večerní. Tedy Opavu… Celý článek ›

23. 2. 1654 Založení Karlo-Ferdinandovy univerzity Spojení dvou pražských vysokých učení unijním dekretem ze dne 23.2.1654 bylo jedním z aktů kterými císař navracel pobělohorské Čechii starou slávu. V Praze existovaly dvě vysoké školy. Karlova univerzita (založena 1347) sídlící v Karolinu a jezuitská akademie v Klementinu (založena 1556, od 1616 univerzitní status). Jezuitská škola nabízela studium filosofie a teologie a byla samozřejmě vedena čistě katolicky… Celý článek ›